Ne každý energetický nosič dává smysl pro každou aplikaci.
Často rozhoduje právě energetická hustota.
Jedna úterní debata na konferenci Defence Tech Innovation 2026 na mé alma mater VŠB v Ostravě mi znovu připomněla, že už dlouho chci dát ven jednoduché srovnání energetických nosičů.
Tak jsem to konečně udělal.
Když člověk začne přemýšlet o konkrétní aplikaci, často se hodí rychlé srovnání objemové a gravimetrické hustoty energie.
Do grafu jsem proto dal vedle sebe baterie, plynný vodík, kapalné nosiče jako metanol a etanol, i klasická paliva jako benzín a nafta.
Impuls k tomu dala i debata s Jan Hradil ze společnosti DEVINN, která zvažuje nebo vyvíjí využití vodíku pro drony.
Napadlo mě při tom, jestli by v těchto aplikacích nemohl dávat smysl i metanol.
Metanol je zajímavý kapalný nosič s vysokou objemovou hustotou, ale u dronů zatím zřejmě naráží na to, že se buď použije méně výkonný přímý metanolový článek, nebo do systému přibude další složitost přes reformer a teprve potom se využije vodíkový palivový článek. Proto zatím i přes nízkou objemovou hustotu vychází plynný vodík jako praktičtější volba.
Graf je interaktivní, dá se přepínat, zapnout logaritmické osy a porovnávat jednotlivé varianty mezi sebou.
Berte to jako orientační mapu pro první srovnání.
Tepelná úložiště mám pak v samostatném grafu.
Odkaz na srovnávač najdete zde: www.tech4zero.cz/web/interaktivni-srovnani-energetickych-nosicu-a-tepelnych-zasobniku/
