Plný sál na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně 8. října potvrdil, že debata o budoucnosti energetiky a průmyslu je pro naši zemi klíčová. Zde jsou moje hlavní postřehy z Fóra Svaz energetiky ČR
Povolovací procesy jako brzda konkurenceschopnosti.
Když model větrné turbíny při získání povolení už ani neexistuje, je něco systémově špatně. Potřebujeme radikální zrychlení a zjednodušení.
Teplárenství a skrytý potenciál nízkoteplotního tepla.
Při nízkých cenách elektřiny teplárenství bojuje o přežití. Využití odpadního tepla a akumulace tepla se zmiňovala překvapivě málo, přitom je klíčem k flexibilitě a ekonomice centrálního zásobování. Projekt Veolia v Ostravě (velké tepelné čerpadlo z čistírny odpadních vod do CZT) ukazuje, kolik energie nám doslova protéká pod nohama.
Realismus u biometanu
Teplo z kogenerace často odchází do vzduchu a biometan je dnes zpravidla dražší než zemní plyn. Smysl má podpora vtláčení do sítě a mezikroky typu BioCNG pro komunální služby, které mohou trh rozhýbat.
Aktivita v Bruselu jako samozřejmost
Nečekat, co EU vymyslí, ale číst dokumenty včas, reagovat a aktivně zastupovat české zájmy. Jinak nám budou unikat příležitosti, například u kapacitních mechanismů zásadních pro stabilitu sítě.
Nejistota se stala pravidlem hry
„Všechno se mění,“ zaznělo z panelu. To, co bylo ještě včera nepředstavitelné (například financování obrany nebo jádra) je dnes realita. Nevnímám to jako selhání EU, spíš jako odraz světa, který se zrychluje a přetváří před očima.
Pro energetiku, kde se projekty plánují na desítky let, je to náročné. Ale kdo se naučí v nejistotě fungovat, ten má náskok.
Závěr, který rezonoval:
Průmysl a energetika jsou spojené nádoby. Když průmysl neuspěje a odejde, prohrává i energetika
