V únoru 2025 vydalo Ministerstvo životního prostředí ČR nový strategický dokument – Akční plán rozvoje technologií zachytávání, využití a ukládání oxidu uhličitého (CCUS). 📌
Z celé oblasti mě nejvíc zajímá využití zachyceného CO₂ (CCU) – tedy to, co všechno se dá dělat se zachyceným oxidem uhličitým, místo aby jen skončil v podzemních zásobnících.
👉 Využití CO₂ má smysl hlavně v tzv. hard-to-abate sektorech. Tedy tam, kde dekarbonizace jinými cestami není technicky ani ekonomicky snadná – například v chemickém průmyslu, stavebnictví nebo při energetickém využití odpadů.
🌱 Proč je to zajímavé?
CO₂ může být surovina, ne odpad. Například v chemii je uhlík základním stavebním kamenem.
Produkty z CO₂ mohou nahradit fosilní vstupy nebo dovozové suroviny.
Pokud se CO₂ využije přímo tam, kde vzniká, šetří se náklady na jeho přepravu a infrastrukturu.
Některé produkty fungují i jako dočasné nebo dlouhodobé zásobníky CO₂, např. stavební materiály či biouhel.
Konkrétní možnosti využití podle akčního plánu:
🔸 Chemický průmysl: výroba metanolu, močoviny, polykarbonátů nebo oxo-alkoholů – potenciál snížení emisí i dovozu. Klíčová podmínka: dostupný a cenově přijatelný vodík.
🔸 Energetické využívání odpadů: možnost snížení emisí CO₂ nebo přechod na zplyňování, které CO₂ téměř neprodukuje a navíc umožňuje chemickou recyklaci.
🔸 Stavebnictví: vývoj nových cementů a stavebních bloků, kde je CO₂ trvale vázán (příkladem je cementárna Norcem v Norsku).
🔸 Biometanové stanice: významný lokální zdroj čistého CO₂,
který lze dále využít ve sklenících, pro výrobu syntetického metanu, chlazení nebo chemikálie.
🔸 Potravinářství a ropný průmysl: CO₂ pro sycení nápojů, chlazení, EOR.
🔸 Biouhel (biochar): CO₂ z biomasy lze zachytit ve formě stabilního uhlíkatého zbytku, který se uloží do půdy a zůstává tam desítky až stovky let. Kromě ukládání uhlíku zlepšuje biouhel i vlastnosti půdy, zvyšuje zadržování vody, snižuje potřebu hnojiv a emise metanu ze zemědělství. Má využití i ve stavebnictví, metalurgii nebo jako příměs do krmiv.
🧪 Technologie přímého využití CO₂ už jsou komerčně dostupné.
Metody chemické nebo biologické konverze CO₂ se pohybují od laboratorních testů po pilotní projekty.
A co Česko?
✅ Ano, i v Česku už se první projekty rýsují:
🔸GasNet připravuje projekt na pyrolýzu metanu, při které vznikají uhlíkové saze s využitím v průmyslu, zemědělství nebo jako surovina (TRL7).
🔸V rámci projektu SEEPIA proběhlo modelování využití CCU technologií např. v cementárnách, energetice nebo ocelářství.
Většina projektů je zatím ve fázi příprav – čas na pilotní kroky je právě teď.
👉 Pokud víte o české firmě nebo projektu, který v oblasti CCU něco reálně testuje nebo plánuje, napište do komentářů.
